IHA Berlin 2009

Že by se na nás po nějaké době zase štěstí obracelo???? Radši to ani nechci zakřiknout ....Přesto aspoň zase pár postřehů z mezinárodní výstavy v Berlíně:

Tak tedy začnu prvotními dojmy.

Berlínské výstaviště pod Funkturmem nás mile překvapilo, organizace skvělá, výstavní kruh dostatečně velký a co navíc: odkládací klece pro psy ...ty fakt neměly chybu. Charles, po prvotní nechuti do té klece vlézt...de facto jsme jej tam museli narvat násilím , to nakonec ocenil...měl tam klid a mohl si v klidu aspoń drobet poklimbávat a čekat na svůj okamžik.

Parkovné bylo sice drahé,  7 euro, oproti Mnichovu, kde po nás chtěli 3,5 eura, zato jsem však nemusela platit za své dva německé přátele , kteří nám dělali doprovod ( v Mnichově jsem platila za jednoho 10 eur)

Rozhodčí byl starší šarmantní pán Dr. Wienrich , začal nejprve třídou mladých-psi, a byl velmi přísný...zuby, prohmatání ocasu, celého těla, poměrně dlouhé běhání v kruhu  .....když vyloučil prvního psa z kruhu pro vady na ocase, ve všech zatrnulo a napětí vzrostlo....ale pak už se vše vrátilo k normálu. Zpočátku se zdálo, že známkuje velmi přísně , tak jsem okolní německé začátečníky uklidňovala , že v třídě mladých Němci nerozdávají výborné, ale jen velmi dobré, dobré ,...

Po třídě mladých přišla na řadu  mezitřída, zase padala hlavně známka velmi dobrá , pak třída šampionů, třída pracovní a pak naposledy jsme šli na řadu my v třídě otevřené ....sice jsem byla připravena, že půjdu s Charlesem po mnichovské zkušenosti s normálním vodítkem, ale když jsem zjistila, že v třídě šampionů bez nějakého problému byl jeden pes vystavován na výstavním vodítku, riskla jsem to také ....on ho má totiž Charles tak již na výstavách zafixovaný, že ví, jak se s ním má chovat....

Charles se panu rozhodčímu líbil a vyřknul známku vorzüglich...a to už jsem byla šťastná jak blecha...anžto Charles po bitce s rotvajlerem ze cvičáku měl na nose docela solidní šrám, kterej jsem se sice pokoušela doma zatřít černou řašenkou, ale jelikož to vypadalo ještě hůř, nakonec jsem své úsilí vzdala a zase všechno umyla...říkala jsem si " Žofrej Pejrak" měl taky jizvu a jak byl přitažlivej.

Asi na tom něco bylo, protože když jsme běhali na závěr  o umístění, zbyla jen první a druhé místo...pak pan rozhodčí dlouho a dlouho přemýšlel, pořád nás nechal běhat a pak si nás postavil vedle sebe, pak proti sobě...a nakonec rozhodl....ale i tak, výsledkem jsme nadšeni, po nějaké době zase solidní umístění:  V2, res CAC, res. Anw.Dt.Ch. VDH.

Tady je Charlesovo posudek :

Velmi pěkně harmonicky stavěný, kompaktní a mohutný černoznakatý pes s typickou hlavou, kompletní nůžkový skus, středně hnědé oči, korektní uši, lehce zvednutá zádová linie, velmi dobrá hrudní hloubka a šířka, výborně zaúhlené a korektně stavěné končetiny, ocas a varlata v pořádku, srst ve velmi pěkné délce, na hřbetě zvlněná, kompletní zlatohnědé znaky. V pohybu elegantní, plynulý a energický.

Takže co říci na závěr : Sasové co se týče organizace výstav trumfli Bavoráky .

A přeci jen ještě něco : chtěla bych poděkovat mým německým přátelům : Uschi a Günter: DANKE......role  Güntra v Mnichově ve funkci přidržpodej se mu tak zalíbila, že vzal do Berlína i svou manželku , a tak jsme měli s Charlesem  veselou společnost. Jelikož kdysi provozovali oba v Berlíně taxikařinu, udělali mi takový miniexkurs berlínskými pamětihodnostmi..takže jsme asi dvě hodiny brázdili berlínskými ulicemi a já jako turista koukala a fotila...více ve fotogalerii. Jelikož taxikářský grif se asi nezapomíná, určitě si tam spousta řidičů myslela....ten Čecháček v tom červeným autě je pěkně voprsklej:))))))))