Hryzec vodní

Adventní zamyšlení – 6. prosinec 2011

Mezi úklidem domácnosti a pečením cukroví  sedám k počítači  se sklenkou vína k malému adventnímu zamyšlení…. Proč ? Zítra vyměním starý PC za notebook a nevím, jak dlouho mi potrvá, než s  novým PC  budu natolik kamarád, abych mohla napsat na náš web pár řádků  . A že je co napsat.

 O Charlesovi, jeho zkouškách , výstavách a štěňátkách  zvládám na webovou presentaci ještě psát , ale co se týče našeho soužití  a zápasu s přírodou, které na první stránce této webové  presentace slibuji , je nějak  příspěvků poskrovnu. Sem tam nějaké fotky našeho  okolí určitě dávají čtenáři představu, že jsme pilní a snažíme se ze všech sil ten hektar zahrady nějak efektivně obhospodařovat …ale není to jednoduché .

Když jsme se sem před pěti lety stěhovali, byla pastvina – nyní zahrada -  nad domem prostá krtčích, resp. myších  hromádek ,  zimy s holomrazy bez sněhové přikrývky nedávaly šanci zvířátkům, které se nyní u nás během posledních dvou let rozmnožili do nepřijatelného stavu….ano … ta potvůrka se jmenuje hryzec vodní . Dvě uplynulé zimy, kdy napadala na teplou zem vyšší vrstva sněhu a zůstala celou zimu daly šanci hryzcům se pěkně rozmnožit  a tak nejen krtčí, ale hlavně  jejich hromádky s chodbičkami,  rozbrázděná zem na jaře nás začíná pěkně štvát. A to je to nejmenší !!!

Z před 4 lety založeného  sadu  letos na jaře  zbylo torzo : ty potvůrky se jaly ohlodávat kořeny především jabloní tak důkladně, že jsme na jaře vytahávali ze země jen pahýly bez kořenů …zatím se ještě nepustily do třešní a ořechu, ostatní stromy téměř všechny  bohužel zašly. Zachutnaly jim dokonce i kořeny borovic, což už tedy vůbec nechápu …o tulipánech a jiných cibulovinách ani nemluvím.

O letošní úrodu brambor, mrkve , petržele, cuket  jsme se s nimi museli podělit , rebarboře na jaře  těsně před sklizní ohlodali natolik kořen,  že  z ní nebylo také nic a koláč prostě nebyl.

Jelikož nikdo nezná efektivní prostředek na hubení téhle potvory, nezbývá nám nic jiného, než s ní tady žít ..vysazovat jen stromy, které jí nechutnají …zatím nám nechala úrodu špenátu, porku , cibule a česneku … jahody mám pocit, že s nimi také nepohrdne …doufám, že se nebude postupně přizpůsobovat tomu, co jí tady ty další roky necháme na záhonech k dispozici … a také doufat, že přijde zase zima s holomrazy a část těch potvůrek zahyne.

Letos jsme měli krásnou úrodu okrasných dýní …ty jim naštěstí nechutnají … letošní nádherný podzim i v našich podmínkách halloweenské dýně krásně dozrály a tak jsme měli krásnou podzimní výzdobu .

Letos jsme za domem udělali zídku se schodišti k užitkové zahradě  a tak nás čeká na jaře její osázení okrasnými keři a květinami …i výběr těchto keřů a rostlin musím zvažovat velmi důkladně, protože ne každá dřevina , listnáč , trvalka v našich podmínkách prospívá …japonské javory, které mám tak ráda tady zimy nepřežijou , stejně tak japonské azalky ….ale nedá se nic dělat … nadmořská výška 600 m , blízkost velké vodní plochy  rybníka na horním toku řeky,  blízkost hlubokých lesů je limitujícím faktorem . S tím jsem ochotná se smířit, s vodním hryzcem se smiřuji mnohem hůř.

A tak musíme doufat, že vlaštovky, které se naučili hnízdit každoročně pod našimi krovy ( letos vyvedli mladé dvakrát ) nám do budoucnosti přinesou štěstí a nějak to příroda s těmi hryzci zase vyřeší.