Charles ochráncem
text převzat z původní webové presentace
Při plánování tras na běžkách dá člověk čas od času na doporučení a tak jsem uvěřila manželovi, že na pastvinách nad námi ten zbytek zdivočelých herefordek už není a s klidem se vydala s Charlesem na běžkách napříč pastvinou směr k lesu.
Asi v půlce cesty, daleko od ohrad, najednou, kde se vzaly, tu se vzaly, holky si to mašírovaly rovnou ke mě na cestě za vodou...chudinky, nechali je na pastvině , protože je nemohli naložit , nezaváží jim vodu a tak hledají , jak můžou...a pak, jsou hrozně zvědavé.
Než jsem stačila zauvažovat, co mám dělat, Charles to za mě vyřešil...odehnal je ode mě co nejdál až do jednoho rohu pastviny a přitom si hlídal mojí pozici.
Pochopila jsem záhy, že nemám nic jiného na práci, než se co nejrychleji dostat z té širé pláně k lesu. I z dálky mi Charles dával najevo, že je má plně pod kontrolou a že můžu být klidná, že se od nich rozdupat nenechá.
Jakmile jsem byla už kousek od ohrady u lesa, opustil tryskem jalovice a jen tak, jako by se nechumelilo, se ke mě připojil.
A tak jsem pochopila, že tenhle můj pes to má prostě v sobě...ochránit paničku a že mu to nikdo nemusí říkat a bere to jako samozřejmost.